Mobilizace na Kometě

ruSkoro rok se tu Kuba a postupem času další a další lidé snažili o změnu fandění na Jihu. Věnovali tomu opravdu hodně svého času a výsledek je akorát ten, že jsou pro smích a že ostatní lidi tu jejich snahu bojkotují nebo ještě hůř, kazí. Všechno tohle vyvrcholilo při derby s Mechovem, po kterém jsme byli díky tomuto supportu a všemu co se tam dělo akorát pro smích.
To nás nenechalo chladnými, a tak jsme se rozhodli, že dáme dohromady lidi, kterým není jedno co se poslední roky v Pardubicích na Jižní tribuně děje a společně vyrazíme na hokej.
V průběhu týdne dáváme do kupy slušnou bandu lidí, v které jsou jak lidé, kteří chodí společně s Ultras Pardubice na fotbal, na basket, na florbal atd. Současně se k nám přidávají i další lidé z hokeje, kterým se nelíbí „atmosféra,“ která tu panuje. Vše se samozřejmě drží v tajnosti, aby nevznikly zbytečné potíže, či nežádoucí diskuze před zápasem (hlavně na FB, kde je každý hrdina).
Takže nakonec v den zápasu se na JIHOZÁPADĚ nachází cca 70 lidi – v průběhu zápasu se přidávají další, takže těžko odhadovat skutečný počet. Vyvěšujeme vlajky, které krásně zabírají celé zábradlí, a pak už jen dlouhé minutu čekáme, až odstartuje zápas. Mezitím po nás pokukují lidé z Jihu i ze sezení a sledují, co se bude dít.

S úvodním vhazováním začíná mohutný support. Hned od začátku do toho dávají všichni všechno. Zpívá se první sloka „Za Pardubice bije moje srdce…“ je krásné sledovat, jak celý Jihozápad jede na maximum. Hodně lidí se těšilo, až si na hokeji zafandí, a podle toho to vypadá. Přidávají se všichni, i lidé, které vidím poprvé v životě. Je super, že opravdu každý chce fandit. ru2
Ve druhé třetině je support opět na hodně dobré úrovni! Na začátku zpíváme nový chorál „Teslo le, ole, ole, ola“, který jsme poprvé zpívali v sobotu ráno na fotbale. Chytá se opravdu dobře a po jednom opakování se přidávají i lidé, kteří v sobotu nebyli. Opticky to též vypadá hodně pěkně, protože v jedné části celý kotel skáče a v druhé naopak tleská. Poté následuje pokřik Pardubice, tak jak si ho představujeme a poté opět další nový chorál – tentokrát „Pardubice v srdci mám eee ooo“. Opět zpívají všichni, ostatně jak celý zápas. Ve 30. minutě dostáváme další gól (prohráváme 1:2), což nás ale nezastavuje v supportu, naopak přidáváme. V tuhle chvílí zpívá jen Jihozápad a kotel Brna, který se pochopitelně raduje z vedení. Ostatní jsou zticha.
Přitom právě ve chvíli, kdy náš tým prohrává, tak musí být ještě silnější podpora z tribuny.
V úvodu třetí třetiny se letos poprvé rozjíždí populární „Užičko kolo“, které poblázní celý Jihozápad. Všichni se baví a užívají si tenhle chorál, při kterém je už opět srovnáno na 2:2. Ve 48 minutě – po vyloučení hráče hostí, odpaluje Brno stroboskopy a jednu světlici. Opticky to vypadá celkem pěkně. Jih na to reaguje pískotem… My naopak pokřikem „Pyro není zločin“, protože se alespoň něco děje. Je to taky jediná chvíle, kdy od nás slyšíme fandit hosty, kteří zaplnili cca ze 3/4 svůj sektor. Po pyru Brna zpíváme „Pardubáci jo, to jsme my“. Při tom na nás celá hala kouká, protože tohle už se na hokeji zpívalo, ale nikdy ne na takové úrovni, jak si představujeme že by mělo. Zní to opravdu krásně. Na konci třetiny zpíváme „Pardubice teď celé se veselí“. Škoda jen, že tuhle píseň moc lidí nezná…

ru3Po 60 minutách jde zápas do prodloužení. O pauze pořád zpíváme a snažíme se na maximum podpořit hráče, které teď čekají nejtěžší minuty utkání. Na Jihu je teď ticho, na což reagujeme chorálem „Proč nezpíváte Proč nezpíváte“. Na to jen nám odpověděno vulgárním „Kdes to viděl, takhle kurvit hokej“. No co, asi je rušíme od pití piva. Moc lidí tu není zvyklých fandit, i když se nehraje a hráči jsou stále na ledě. No nic… odpovídáme, tak že se i po 60 minutách hrací doby celý kotel chytá za ramena a společně zpívá „Pardubice v srdci mám“. Vypadá to opravdu krásně, i když jsou všichni utahaní, tak přesto zpívají a skáčou jako jeden člověk. Což ostatně celé prodloužení. Zápas se ani tak nerozhodl, takže následují samostatné nájezdy. Hned první proměňujeme. Pak následuje nájezd Komety, při kterém se k nám přidává celá hala a všichni hlasitě pískají (tak to má být, soupeř se tu nesmí cítit doma). Kometa nepromění ani jediný nájezd a Pardubice vítězí. Na závěr se opět držíme za ramena a všichni skáčeme a užíváme si vítězství. Zpíváme i poté, co hráči postupně opouští let, stejně jako lidé na Jihu. Někteří na nás ukazují fakáče, od jiného zas letí PET láhev, na což reagujeme chorálem Teslu v srdci nemáte.

Co říct závěrem? Support byl na jedné z nejlepších úrovní (asi jako semifinále basketu 2014). Překvapil počet, čekali jsme tak 50 lidí, ale je vidět, že lidí, kterým není lhostejné, co se děje na Jihu je opravdu dost. Potěšující je že za celý zápas nebyl jediný problém, krom pár diskuzí v přestávkách či té PET láhve – k té lze snad jen dodat, že by jí příště mohl hodit plnou, protože po 2 hodinách fandění bez vody je sakra žízeň.


Reakce z tisku:




Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

You May Also Like

3 thoughts on “Mobilizace na Kometě

  1. Naprosto objektivně jako fanoušek jednoho nejmenovaného klubu musím uznat, že jste předvedli dobrý výkon. Palec nahoru, mentalita aktivního fanouška má být taková, že podpora hlasivkami má být na prvním místě, bez ohledu na dění na hrací ploše!

  2. Opravdu vydařené. Jižní tribuna už dlouho dobu neplní svoji funkci což je škoda. Pardubice si zaslouží kvalitní support. Nutno říct že změna asi nenastane hned ale na zápase s kometou byl proveden pomyslný první krok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde