Skoro 40 hlav na Žižkově

Na konci října, tudíž s dostatečným předstihem, si volíme zápas na Žižkově jako výjezd podzimu…
Na konci října, tudíž s dostatečným předstihem, si volíme zápas na Žižkově jako výjezd podzimu.

Datum 20.11. 2016 se blížil a zdálo se, že nás na výjezdu bude „solidní“ počet fanatiků (vzhledem k tragickým výkonům hráčů i k tristnímu umístění v tabulce probíhající sezóny nebo trapnému počtu hlav v kotli při domácím zápase s Baníkem).

V den výjezdu do matičky měst se scházíme na vlakovém nádraží, kde se nás schází na tři desítky fans. Připadal jsem si jak „v Jíříkově vidění“ a to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že jsem tolik lidí na pardubickém fotbale tuto sezonu neviděl. Tím druhým je fakt, kolik lidí bylo v ranních hodinách pod vlivem alkoholu (fotbal je jen záminka!).

České dráhy jedou na čas, personál ČD nás umisťuje do vagónu určený pro rodiny s dětmi (nejspíš ČD se nás nebojí po incidentu v Mysliči). Za zmínku stojí lepení samolepek, zpívání a také atakování PRÁZDNÉHO kočárku jedním z našich kamarádů.

V Praze na nás čekají další „přátelé klubu“, a po zabavení jednoho kusu pyrotechniky domácí sekuritkou, se scházíme v sektoru pro hostující vlajkonoše v počtu 37ti hlav. Neuvěřitelné! Všem díky.

Kotel domácích se schází v menším počtu než my a proto ovládáme support na stadioně, který sídlí na ulici jménem Seifertova. Fans Žižkova jsou slyšet pouze při celostadionové odpovídačce Viktorkááá – ŠiškooOFF. Dle mého názoru je náš support nadprůměrný.

Vzhledem k vývoji utkání a neuspokojivému výkonu v první půli, jsme nahlas všem řekli, že Ultras Pardubice tady jsou a měli byste s námi počítat! Žádné rozpouštění UP, NAOPAK. Fandili jsme po celý zápas. Místy až bouřlivě. Především vypíchnu hromové rozeřvávání Tesličko červená, jak se odpovídačka rozhléhala po „Praze“, to bylo famózní. Na disco melodii zdravíme i vesničany z Mechova, myslím, že tento popěvek se chytil dobře a příští rok se bude nejen na Vinici rozléhat. Vzhledem k tomu, že nás je v kotli drtivá většina fanatiků, tak některé chorály zpíváme z plných plic několik minut. Věřím, že spousta z nás to odskákala vykřičenými hlasivkami, ale stálo to za to.

Během zápasu se objevil názor, že náš support není dobrý. Nechám to na posouzení na každém z Vás, co jste se zúčastnili. Souhlasím s faktem, že vždy je co zlepšovat. Jak jsem psal výše, za mne byl support nadprůměrný.

15170844_1616272358390358_4430577407869411793_nV druhé půli vytahujeme choreografii: NIKDY SE NEVZÁVEJ, BOJUJ, VYHRÁVEJ! Poděkování za práci směřuje těm, co se na tom podíleli. Kriticky se dívám pouze na to, že když už sebou vezeme nafukovací balonky, tak je nejsme s to, např. o poločasové pauze, je nafouknout. Výmluvou, že jsme balonky o poločase nenafoukli je, že čtvrtina členů kotle se cpalo kuřecím řízkem s chlebem, ostatní chlastali jako kdyby měl být po zápase konec světa. Prodej piv a dalšího občerstvení na stadionu jsem však nepochopil (nikde nebyl žádný regulerní stánek).

Pochopitelně je puštěná nějaká ta pyrotechnika. Po pár špatných rozhodnutí sudího snad i letěla naším sektorem sedačka. Raubíři jsme! To mi připomnělo, že asi deset minut před začátkem zápasu nám jeden sekuriťák zabavuje paličku na buben. A víte proč? Protože jakýsi borec z našeho kotle tou paličkou trefil toho sekuriťáka :D Po skvělých komunikačních schopnostech je posléze palička vrácena.

Loučíme se s hráči, cestou na Hlavák odpalujeme zbytek pyra a za 104 dní všichni na Vinici, 4.března 2017 nás čeká Sigma Olomouc.

ZA PARDUBICE, BIJE NAŠE SRDCE !

Fotogalerie na Facebooku

//

You May Also Like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde